Po šesti měsících jsem zase seděla v letadle a díky pestré nabídce nápojů zahrnující červené víno se ladila na příjezd do Chile. Před pár dny jsem na letišti v Caracasu zamávala šátečkem na rozloučenou, uronila poslední slzu a dala Venezuele sbohem. Původním plánem bylo zůstat ve Venezuele aspoň do června, ale ekonomická situace se neustále […] Číst dále
Venezuelský currywurst
Je jenom jedno místo na světě, kde se zakusuje německý vuřt v rytmu salsy a na October festu se zdraví Buenos días. To místo se jmenuje Colonia Tovar, malé městečko schované mezi velkými horami. Na začátku devatenáctého století z ekonomických důvodů a nechuti platit vysoké daně zde skupina odvážných Němců rozbila svůj tábor a začala […] Číst dále
Arepa ráno, v poledne, večer
Ne neprávem se domnívám, že průměrný Venezuelan se skláda zhruba z 60% vody, 17% tuku, 13% proteinů a zbylých 10% tvoří harina pan. Harina pan není magická matérie, nýbrž kukuřičná mouka, která se používá na výrobu arep, nejfrekventovanějšího venezuelského pokrmu. Když jsem poprvé vyzkoušela arepu, měla jsem pocit, že se mi v puse převaluje božská […] Číst dále
Jak je to s tou bezpečností
S Venezuelou jsou spojovány výrazy jako únos, přepadení, demonstrace, pistole. A já, ó ty hrůzo, si žiju uprostřed toho všeho. A i když je to vlastně dost divné, tak nějak jsem si zvykla. Zvykla jsem si vyhýbat se prázdným ulicím, vždycky vědět, kdo je kolem mě, nevytahovat na ulici mobil, nevycházet po setmění sama z […] Číst dále
Nejvyšší inflace na světě v praxi
Inflace je snížení kupní síly peněz. Cválající inflace je velké snížení kupní síly peněz. Rychlý nárůst cen za určité časové období. A tak dále. Pěkné, co to ale přesně znamená v praxi? Tak například jak to cválá ve Venezuele: Začalo to postupně – před deseti lety si kamarádova maminka z platu učitelky na půl úvazku […] Číst dále
Boj s leguánem
Mám ráda zvířata, což o to, ale s těmi venezuelskými se pořád tak nějak nemůžu sžít. Předevčírem jsem se dostala do konfliktu s králem leguánů. Zrovna jsem přecházela cestu a svoji pozornost koncentrovala úplně jiným směrem, než na oblast kolem svých botou, když tu mě něco začalo mrskat do nohy. Nechtěně jsem totiž vrazila do […] Číst dále
Radosti a strasti cest do práce
Bydlím v Cabudáre, městě vzdáleném v evropských poměrech deset minut autem od mé práce v Barquisimetu. Zdůrazňuju v evropských poměrech, protože tady tato cesta mi obvykle zabere 40 minut až 4 hodiny a dějí se mi na ní ledasjaké události. Při cestě do práce využívám vesměs autobusů zvaných ruta. Už jejich vzhled je kuriózní, připomínají […] Číst dále
Žít socialismus
Jaký je život v socialistické zemi pro dítko odchované v kapitalistickém Česku? Není to teda med, to vám povím! Zoufat jsem si ale začala, až když přišla Velká Krize Vajec. Je pravda, že koupit základní potraviny jako mouka, olej, máslo atd., není běžně možné, na tyto produkty se stojí xhodinové speciální fronty a nakupují se […] Číst dále
Válet si šunky v Karibiku
Karibik jsem vždy, nevím z jakého důvodu, měla zafixovaný jako příšerně drahou destinaci, kde se dostanu nejdříve tak v sedmdesáti, když budu mít pořádně nahrabáno. Osud ke mně ovšem byl shovívavější a umožnil mi navštívit jeden krásný karibský ostrov už v mém raném věku. Mohla jsem se ráchat v průzračné teplé vodě, chytat karibský bronz […] Číst dále
Jak jsme se nastěhovali
Co je horší než šváb? Létající šváb! Já už ovšem vím, jak vyzrát i na něj. Taky vlastním know-how, jak efektivně zabít cvrčka. A jak jsem tyto užitečné dovednosti získala? Začalo to takto: Ve Venezuele existuje zákon, který říká, že vlastník bytu nesmí své nájemce vyhodit. Dokonce ani nemůže ukončit nájemní smlouvu. A i když […] Číst dále
